Arabika vs robusta: jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Dva druhy kávy, které mohou naoko svádět nekonečný boj. Ve správné kombinaci však dovedou vytvořit jedinečnou souhru. Jaké tedy kávy arabika a robusta jsou?

Arabika a robusta: rozdíl v chuti není na škodu

O kávě arabika (Coffeea arabika) se říká, že je nejchutnější ze všech dostupných druhů. Může za to jednak nižší obsah kofeinu (cca 0,8–1,4 %), ale také vyšší množství olejů (15–17 %) a cukrů (6–9 %). Cukry totiž při pražení karamelizují a dávají vyniknout sladkým a ovocným tónům, které jsou pro kávy arabika charakteristické. Vysoce kvalitní arabiky tak nabízejí mnohovrstvou paletu chutí a aromat.

Objevte kouzlo 100% arabika káv

Robusta (Coffea canephora) má v porovnání s arabikou dvojnásobné množství kofeinu (1,7–4 %), díky čemuž je kávovník nejen odolnější vůči škůdcům, ale i chuťově robustnější. Zároveň má méně olejů (10–12 %) a cukrů (3–7 %), proto je robusta hořčejší, zemitější a obvykle má nízkou nebo nulovou aciditu. Kvalitní robusta má plné tělo často i s tóny čokolády, které se neztratí ani v kombinaci s mlékem či cukrem.

Dokonalá harmonie arabiky s robustou

Robusta se používá při výrobě instantní kávy. Poměrně často se však přimíchává i ke kávám arabika, s nimiž vytváří lahodné kávové blendy vhodné nejen do espresso kávovarů, ale i automatů. Právě díky robustě získává espresso nádherně bohatou cremu.

Proč se arabika od robusty tolik liší?

Základní rozdíly mezi jednotlivými druhy a jejich specifické vlastnosti vznikají již během samotného pěstování kávovníku.

Arabika roste ve vysokých nadmořských výškách (600 až 2000 m.n.m.) v subtropických oblastech se stabilními srážkami, kvalitní půdou a dostatečným stínem. Pěstuje se primárně ve Střední a Jižní Americe, Africe, Indii a Indonésii. První úrody se pěstitelé sice dočkají až po šesti letech od výsadby, v dozrávání je však mnohem rychlejší. Třešně druhu arabika dozrávají cca 9 měsíců po vykvetení, což do značné míry souvisí i s tím, že arabika patří k tzv. samoopylujícím druhům, tedy rostlinám, které se dokáží opylit vlastním pylem pomocí hmyzu či větru.

I navzdory tomu, že jsou tyto kávovníky poměrně nízké (3-4 metry), díky čemuž se snadno obírají, je s nimi dost práce. Jsou totiž mnohem náchylnější na vlivy prostředí a různé choroby, a proto jejich pěstování vyžaduje zvýšenou pozornost. Obzvlášť, pokud se pěstují v oblastech, které pro ně nejsou typické. Protože arabika je velmi oblíbenou kávou, často se pěstuje ve velkém v tzv. monokulturách, což pro jejich zdraví také není ideální. Pokud je nemocný jeden kávovník, je vysoká pravděpodobnost, že se nakazí i ostatní.

Na druhou stranu robusta roste v nižších pásmech (200 až 800 m.n.m) především v Africe, Indii, Thajsku, Vietnamu, Jižní Americe či na Cejlonu. Kávovníky robusty dovedou narůst až do výšky 10 metrů, farmáři je proto průběžně udržují, aby byl sběr kávovníkových třešní co nejjednodušší. Robusta je méně náročná, dokáže se velmi rychle adaptovat, a tak přežije i v méně příznivých podmínkách. První úrodu mohou pěstitelé sbírat už po dvou třech letech od výsadby. Na opylení však robusta potřebuje pyl cizích kvetoucích rostlin a i proto trvá dozrávání třešní déle než u arabiky, cca 10 až 11 měsíců od vykvetení.

Pěstování robusty si vyžaduje teplé klima a poměrně hodně vody, především pokud je kultivovaná v oblastech s nestabilním počasím. Pak potřebuje až 3000 mm srážek ročně. Je velmi odolná vůči chorobám a úrodu dává víckrát ročně, takže její pěstování je mnohem jednodušší. Tato její nenáročnost je však zároveň i její slabinou. Robusta je totiž často pěstována v nevhodných podmínkách, výsledkem čehož jsou zrna podřadné kvality, což ve výsledku vrhá špatné světlo na celý druh.

Kávových odrůd je však mnohem více

Na světě existuje více než 120 druhů kávovníků.

Když v roce 1890 zdecimovala jistá houba více než 90 % světové produkce arabiky, hledala se rychlá záchrana, kterou se dočasně stala liberica (Coffeea liberica) z Filipín. Zrna druhu liberica jsou větší než ostatní a často asymetrická – jsou jediným kávovým zrnem nepravidelného tvaru. Liberica má unikátní aroma květinových a ovocných tónů a plné tělo s jemně kouřovou chutí. Podle některých lidí však tento druh vůbec nepřipomíná kávu, protože má až příliš dřevitou chuť.

Dalším druhem je excelsa (Coffea excelsa nebo i Coffea liberica var. dewevrei), který roste na vysokých stromech převážně v jihovýchodní Asii. Jeho zrna mají tvar podobný mandlím. Tělem připomíná light roast kávy, ale skrývá v sobě i tóny typické pro tmavší pražení. Používá se především v blendech pro extra zvýraznění chuti a komplexnosti. I navzdory tomu, že excelsa láká mnohé kávové fajnšmekry, představuje sotva 7 % světové produkce.

Arabika představuje zhruba 75-80 % světové produkce kávy. Robusta je druhým nejpěstovanějším druhem – představuje okolo 20-25 % světové produkce. A i když se může zdát, že kávový svět je ochuzený o mnohé další druhy, je důležité si uvědomit, že jen samotná arabika a robusta nám nabízejí tak širokou a pestrou paletu aromat a chutí, že jsme ji ještě stále neochutnali celou. Tak tedy vzhůru do objevování nových chutí!

Vyberte si z našich nejprodávanějších káv tu svoji