Při kávě nás zajímá hlavně to, aby dobře chutnala a probrala nás. Věděli jste, že v každém zrnu se ukrývá chemická laboratoř? Složení kávy v sobě skrývá více než 1000 různých sloučenin, které ovlivňují její chuť, aroma i účinky na zdraví.
Klíčem je kvalitní výběrová káva. Průmyslově pěstovaná a zpracovaná zrna obvykle ztrácejí cenné látky – zejména pokud jsou nesprávně sbíraná, zpracovaná nebo dlouho mletá. Platí to i pro většinu supermarketových a instantních káv.
Pokud naopak chcete komplexnost kávy zažít naplno, sáhněte po té výběrové. V naší nabídce kávy najdete pečlivě vybrané odrůdy arabiky i směsi s robustou, které kromě vynikající chuti nabízejí i bohaté složení plné antioxidantů, minerálů a jemných kyselin. Stačí si jen vybrat.
-

Duetto
Příjemně sladká káva s chutí ovocného sirupu, hořké čokolády a dokonale hustou cremou.
SklademRozpětí cen: 105 Kč až 865 Kč
V tomto článku se podíváme na to, co obsahuje káva – zrnková i ta v šálku, jaké je složení kávy před a po pražení a jak jednotlivé látky ovlivňují náš organismus. Jste připraveni objevit, co všechno se v ní skrývá?
Co obsahuje káva? Hlavní složky kávy pod lupou
Jako první každého napadne kofein a voda, dvě základní složky kávy, které jsou nám dobře známé. Společnost jim ale dělá pestrý mix dalších látek, které mohou mít příznivý vliv na naše zdraví.
Pojďme se společně podívat na to, co všechno obsahuje káva. V chemické laboratoři pod lupou by složení kávy vypadalo následovně:
Kofein
Kofein jako nejznámější složka kávy, kterou vyhledáváme pro její stimulující účinky, patří mezi alkaloidy. Působí přímo na centrální nervový systém, kde blokuje účinek adenosinu – látky, která navozuje únavu a ospalost.
Pomáhá nám zvyšovat bdělost, soustředění a krátkodobě podporuje paměť. Ti, co pijí kávu pravidelně, mohou cítit i dlouhodobé přínosy její konzumace – například lepší kognitivní funkce či paměť.

Obsah kofeinu v kávě závisí na typu zrna a jeho odrůdě (arabika obsahuje přibližně polovinu kofeinu oproti robuste), ale také na způsobu přípravy kávy a porci. Ukažme si to na příkladu:
| Druh kávy | Objem kávy | Obsah kofeinu |
| Espresso | 25-30 ml | cca 70 mg |
| Filtrovaná káva | 200-250 ml | 95-140 mg |
| Flat white | 150-160 ml | 120-140 mg |
Pokud vás toto téma – účinky kávy a kofeinu – zaujalo, přečtěte si souhrnný článek »
Voda
Asi nikoho nepřekvapí, že u kávy bez mléka tvoří voda až 98 % objemu šálku. Je tedy logické, že její kvalita má výrazný vliv na výslednou chuť. Tvrdost vody, pH a obsah minerálů rozhodují o tom, jak se jednotlivé látky ze zrn extrahují.
Ideálně by měla být voda mírně měkká, s neutrálním pH a obsahem hořčíku a vápníku. Právě tyto minerály pomáhají vytáhnout z kávy sladkost, tělo i aroma.
V zeleném zrnu tvoří voda přibližně 10 až 12 % jeho hmotnosti. Během pražení se ale většina této vlhkosti odpaří, takže ve výsledném upraženém zrnu zůstává jen asi 3 % vody.
Sacharidy
Zelená káva obsahuje až 50–60 % sacharidů, zejména ve formě polysacharidů (např. celulóza) a jednodušších cukrů jako sacharóza. Během pražení se cukry rozkládají, karamelizují a vstupují do reakcí s aminokyselinami, čímž vznikají stovky chutí a vůní typických pro praženou kávu.
Právě díky těmto reakcím můžeme v kávě cítit sladké čokoládové či oříškové tóny, květinové odstíny nebo příjemnou ovocnou aciditu. Méně rozšířené chuťové tóny zahrnují i byliny, tabák, chléb nebo koření.

Některé z těchto cukrů jsou i rozpustné a ovlivňují sladkost, texturu a plnost kávy. Vysoký obsah sacharidů je typický zejména pro kvalitní arabiku. Právě proto se 100% arabiky vyznačují mnoha, často nenápadnými chuťovými odstíny, které nás baví objevovat.
Tuky a oleje
Káva obsahuje překvapivě hodně tuků – tvoří přibližně 10–15 % hmotnosti kávového zrna. Většina z nich se nachází uvnitř zrna nebo v jeho obalu.
Zajímavé jsou zejména tuky kafestol a kahweol – tzv. diterpeny, které mohou zvyšovat hladinu cholesterolu, pokud je pijeme ve větším množství. Zároveň mají potenciálně protizánětlivé a protirakovinné účinky a přispívají k plnějšímu tělu kávy.
Během pražení se tuky a oleje dostávají blíže k povrchu zrna. Čím tmavší je pražení, tím viditelnější bývají jako jemný lesklý film. Při přípravě kávy bez papírového filtru (např. french press nebo klasické espresso) se tyto oleje mohou uvolnit do nápoje.
Naopak u filtrované kávy je většina tuků a olejů zachycena papírovým filtrem. Proto má káva z chemexu nebo Hario V60 lehčí tělo a čistou chuť. Naproti tomu espresso či moka působí hutněji a na povrchu šálku může zůstat jemný mastný povlak.

Bílkoviny a aminokyseliny
Zelená kávová zrna obsahují přibližně 10-13 % bílkovin. Během pražení se však velká část z nich rozkládá a vstupuje do tzv. Maillardovy reakce.
Jde o chemickou reakci mezi jednoduššími aminokyselinami a cukry, kterou jsme zmiňovali výše. Způsobuje zhnědnutí zrn a typické aroma kávy.
I když se většina bílkovin během pražení rozpadne, jejich zbytky stále ovlivňují výsledný nápoj. Dodávají kávě plnější tělo, jemný náznak slanosti či zemitosti a pomáhají vytvořit hustší cremu u espressa.
Kyseliny
Káva je ovoce, a proto je přirozeně kyselá. Kyselost kávy je v pořádku, pokud je jemná a podporuje chuťové tóny v šálku. Díky kyselinám cítíme v kávě tóny citrusů, bobulového ovoce nebo květin.
Nejvýraznější je kyselina chlorogenová – silný antioxidant, který podporuje spalování tuků a snižuje hladinu cukru v krvi. I když se při pražení částečně rozkládá, kvalitní káva jí stále obsahuje dost na to, aby pozitivně ovlivnila zdraví.

I u ostatních kyselin platí: čím tmavší pražení, tím méně kyselin v šálku. To je hlavní důvod, proč mají tmavě pražené kávy sladší a hořčí tóny než ty světlejší.
Minerály
Ve složení kávy najdeme i menší množství minerálů, které přispívají ke správnému fungování těla. Nejvíce je v ní draslíku (podporuje hydrataci a činnost svalů) a hořčíku (důležitý pro nervový systém a srdce).
V menší míře se v kávě nachází i fosfor, vápník či sodík. Jejich přesné množství závisí na půdě a podmínkách, ve kterých byla káva pěstována.
Antioxidanty
Věděli jste, že káva je pro mnoho lidí hlavním zdrojem antioxidantů ve stravě? V zeleném zrnu je jich překvapivě mnoho. Nejvýznamnější jsou zmíněné chlorogenové kyseliny, které patří mezi polyfenoly – přírodní antioxidanty jako v červeném víně nebo borůvkách.
Mají schopnost vázat volné radikály a chrání tak buňky před poškozením. Jejich množství se liší podle odrůdy, nadmořské výšky i způsobu zpracování. Například některé etiopské kávy jich mají výrazně více než robusta.
Kromě těchto kyselin se ve složení kávy nachází i další aktivní látky s ochranným účinkem, které mohou napomáhat při ochraně jater nebo snižování zánětlivých procesů v těle.

Co obsahuje káva před a po pražení
Pražení kávy je jeden z nejdůležitějších momentů na cestě od zeleného zrna k voňavému šálku. Právě díky němu vzniká bohaté aroma, charakteristická chuť i barva kávy. Složení kávového zrna se během tohoto procesu výrazně mění – chemicky i senzoricky.
- Rozklad chlorogenových kyselin
Snižuje se trpkost a kyselost kávy, zároveň vznikají látky s antioxidačními účinky. - Vznik aromatických látek
Díky Maillardově reakci mezi cukry a aminokyselinami vznikají stovky nových chutí a vůní kávy. - Snížení obsahu kofeinu (u tmavého pražení)
Kofein je poměrně stabilní, ale při extrémně tmavém pražení může dojít k jeho minimálním ztrátám. - Tvorba hořkých sloučenin
Zejména při dlouhém nebo intenzivním pražení vznikají látky, které způsobují hořkost a spálené tóny. Takové aromatické a chuťové tóny byste ale ve výběrové kávě nikdy neměli najít – znamená to, že je přepražená.
Jak složení kávy ovlivňuje zdraví?
Pokud čtete náš blog pravidelně, už víte, že káva a zdraví spolu úzce souvisí. Obsahuje látky, které mohou našemu tělu prospívat, ale při nesprávné přípravě nebo nadměrné konzumaci i škodit. Vše závisí na množství, způsobu přípravy a kvalitě samotné kávy.
Mezi nejvýraznější pozitivní složky patří kofein, který zvyšuje bdělost, soustředění a výkonnost. Důležitou roli hrají i antioxidanty, které chrání buňky před stárnutím, podporují činnost jater a mohou snižovat riziko civilizačních onemocnění.
Na druhé straně může kofein při nadměrném příjmu způsobit podrážděnost, nespavost či nervozitu. Tuky v kávě – konkrétně kafestol a kahweol – mohou zvyšovat hladinu cholesterolu a kyseliny občas dráždí citlivým lidem žaludek.
U kávy je proto vždy důležité vědět, co pijeme, kolik toho pijeme a jakým způsobem si kávu připravujeme.
Složení kávy v číslech
| Látka | Zelené zrno | Pražené zrno |
| Voda | 10-12 % | 2-3 % |
| Sacharidy | 50-60 % | 30-40 % |
| Bílkoviny | 10-13 % | 11-12 % (většinou rozložené) |
| Tuky a oleje | 10-15 % | 10-14 % |
| Chlorogenové kyseliny | 6-12 % | 2-5 % |
| Minerály | 3-5 % | 3-5 % |
| Kofein (arabika) | 0,8-1,4 % | 0,8-1,3 % |
| Kofein (robusta) | 1,6-4 % | 1,5-3,8 % |
Tabulka uvádí rozsahy obsahu jednotlivých látek samostatně, nikoliv jako části pevného celku. Ve skutečnosti se některé složky překrývají nebo vznikají rozkladem jiných látek.
Ne všechny složky jsou v tabulce zahrnuty (např. další stopové látky, fenolové sloučeniny, pektiny apod.), proto součet % nemusí být 100.
Procenta jsou orientační – tyto hodnoty se mění a závisí také na konkrétní odrůdě a způsobu pěstování kávy.
Když se příště napijete kávy, zkuste si představit všechny látky, které spolu vytvářejí její harmonickou vůni a chuť. Složení kávy je fascinující – každá složka má svůj význam a přispívá k celkovému zážitku z pití. Na zdraví!





