Jaká je káva z Indonésie?

Indonésie je ostrovní zemí, která skrývá neuvěřitelnou rozmanitost a obrovskou míru biodiversity. I proto je obtížné mluvit o „indonéské kávě“ jako takové – káva z každé oblasti či ostrova roste v jiných mikroklimatických podmínkách a její chuť je specifická pro danou oblast. Ze země například pochází jedna z nejdražších káv světa, ale v pohodě zde koupíte i pekelně hořkou robustu, praženou spolu s kukuřicí.

Proč se v Indonésii pěstuje robusta

Historie pěstování kávovníků v Indonésii sahá do 17. století, kdy nizozemská koloniální vláda vysadila v okolí Batavie (dnešní Jakarta) první kávovníky. Ukázalo se, že kávě se v místních podmínkách docela daří a tak se zanedlouho pěstování kávy rozšířilo i na ostrovy Sumatra, Sulawesi, Bali a Flores, které jsou dnes hlavními pěstitelskými oblastmi.

První, pouhých 450 kg vážící zásilka kávy, byla do Evropy odeslána začátkem 18. století. Potom začala produkce kávy výrazně narůstat a už o deset let později export dosáhl 60 t, čímž se Indonésie stala první zemí mimo Arabský poloostrov a Etiopii, která pěstovala kávu v komerčních objemech.

Většinu století Indonésie vyráběla téměř 100 % arabiku. V 60. letech 19. století se však do země rozšířila rez kávových listů a zničila většinu indonéské produkce. Brzy poté většina farmářů nahradila své stromy robustou, odolnější vůči chorobám a škůdcům. Zatímco Indonésie zůstává čtvrtým největším producentem kávy na světě, arabica tvoří méně než 20 % její produkce. V její produkci patří Indonésii 12. místo na světě.

Giling basah – lokální metoda zpracování kávy

V Indonésii se káva zpracovává svojí metodou s názvem giling basah nebo wet-hulled proces. Jedná se o tradiční metodu zpracování, díky které zelená zrna v deštivém a vlhkém indonéském prostředí rychleji vysuší.

Kávovníkové třešně se při této metodě nejprve podrví na mlýncích, které se podobají těm, jaké u nás využíváme například k mletí hroznů. V noci se nechají fermentovat a následující den se suší na slunci. Potom za zrna pomocí dalšího, tzv. „loupacího“ stroje zbavují pergamenu – tenké slupky na povrchu.

Výsledkem „loupání“ pergamenu pomocí stroje je, že zrnka na první pohled nepůsobí tak hezky, jako zrnka výběrové kávy z jiných částí světa. Fakt, že jsou trochu „dobité“ je však na druhé straně zajímavým poznávacím znakem indonéské kávy.

Jak chutná Indonésie v šálku

Indonésie nepatří mezi oblasti známé specialty kávou a na profesionálních cuppingech jsou její kávy často přehlíženy. Ano, většina káv z Indonésie má v šálku specifickou chuť, která je charakteristická silným tělem a rustikálními zemitými až kořenistými tóny a téměř nulovou aciditou – což pochopitelně milovníky čistých ovocných káv moc neoslní.

Avšak tato země, sestávající z 17 508 ostrovů, je neuvěřitelně rozmanitá a každý z jejích regionů má jiné podmínky pro pěstování, což se odráží i v různých chuťových profilech káv. Proto by byla škoda házet všechny indonéské kávy do jednoho pytle. I mezi nimi lze totiž najít skutečné chuťové skvosty, které mohou směle konkurovat africkým či americkým specialty kávam.

Mezi nejznámější zdejší kávy patří kromě cibetkové kávy Kopi Luwak například Sumatra Mandheling s plnou čokoládovou chutí a pikantními tóny skořice, Bali Kintamani s jemnou ovocnou chutí či Sulawesi Toraja, která zaujme tóny čokolády, ovoce a koření.

Kávová kultura v Indonésii

Přestože jsou Indonésané spíše milovníci čajů, hrají také kavárny a obchody s kávou v této zemi významnou roli. Důvodem je i fakt, že 90 % obyvatelstva je muslimského vyznání, které zakazuje konzumaci alkoholu. Proto se právě kavárny stávají oblíbeným místem setkávání a společenského života.

Nabídka kaváren je stejně rozmanitá jako země samotná. Někde vám naservírují zalévanou kávu z robusty pražené spolu s kukuřicí, jejíž chuť překrývá velké množství cukru, ale v moderních kavárnách si umíte vybírat z velkého množství zajímavých specialty káv. Ty jsou pražené nově vznikajícími lokálními pražírnami, které mají velkou zásluhu na tom, že na domácím trhu vzrůstá poptávka po kvalitní lokální kávě.

Věděli jste, že…Indonésie má spoustu zajímavých i bizarních tradic souvisejících s kávou? Jednou z nich je také „ngelelet“ – ozdobování cigaret ornamentálními vzory, malovanými pomocí kávové usazeniny ze speciálně připravené zalévané kávy s názvem „lelet“.

Kdo hledá najde – ochutnejte skvělou kávu Indonesia Trenggiling

My jsme se letos rozhodli zařadit kávu z Indonésie i do naší edice Limitka – právě zde jsme totiž našli kávu, která svým chuťovým profilem přesně odpovídala tomu, co jsme pro vás hledali.

Indonesia Trenggiling má plné tělo s nízkou aciditou a zajímavou chuť, v níž dominují čokoládové tóny. V žádném případě se však nejedná o nudnou kávu, právě naopak. Díky tomu, že jde o směs káv z malých farem Indonésie, můžete v šálku objevit opravdu široké spektrum chutí – od květinových tónů připomínajících růže, přes chuť coly a skořice až k hořkým mandlovým tónům v závěru.