Historie kávy je plná legend, obchodních cest, zákazů i kavárenských debat. Káva byla v různých obdobích považována za povzbuzující nápoj, duchovního pomocníka, politicky nebezpečný nápoj i symbol společenského života. Dnes patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě.
Odkud pochází káva? Nejčastěji se původ kávy spojuje s Etiopií, kde kávovník přirozeně rostl, a s Jemenem, kde se káva začala cíleně pěstovat, připravovat jako nápoj a stala se předmětem obchodu.
Historie kávy tak nezačíná jedním přesným datem ani jedním vynálezcem, ale postupným objevováním účinků kávových třešní a semen kávovníku.

Historie kávy ve zkratce
Kdo vymyslel kávu? Jednoho vynálezce káva nemá. Podle slavné legendy si účinků kávových třešní všiml etiopský pastýř Kaldi, historické prameny však spojují první doložené pití kávy hlavně s Jemenem a súfijskými mnichy v 15. století.
Kdy se začalo pít kafe? Káva jako nápoj se pravděpodobně začala šířit ve zmiňovaném 15. století v Jemenu. Odtud se přes Mekku, Medinu, Káhiru, Istanbul a další obchodní centra dostala do Evropy.
Kdo dovezl kávu do Evropy? Nešlo o jednoho člověka. Do Evropy se káva dostávala postupně díky obchodníkům, cestovatelům a kontaktům s Osmanskou říší. Důležitou roli sehrály Benátky, Anglie, Francie i Vídeň.
Od legend k faktům
Příběh objevení a putování kávy je jakýmsi zrcadlem měnícího se světa – je to příběh víry, obchodu, zákazů, cestování, ale i lásky a komunity. Přestože v jeho časové linii existuje mnoho mezer, díky faktům a nesčetným legendám o kávě je lze snadno vyplnit.

Jedna z nejstarších a asi i nejznámějších historek o objevení kávy a jejích účincích sahá až do 9. století. Vypráví příběh pastýře koz Kaldiho, který si během pastvy v etiopské oblasti Kaffa všiml, že když kozy požírají bobule jistého keře, jsou neobvykle čilé a aktivní.
Když se později Kaldi podělil o své poznatky s místním mnichem, ten dal z plodů kávovníku uvařit první kávový výluh. Existují však i jiné verze tohoto příběhu – v jedné z nich mnich považoval kávové třešně za ďáblovo dílo, a tak je hodil do ohně. V jiné byly zas plody natolik hořké, že je mnich s nechutí hodil do ohně, a tak vznikla první pražená káva.
Odkud pochází káva?
V historickém vývoji kávy je důležité rozlišovat tři věci:
- původ kávovníku,
- první využívání kávových třešní,
- vznik kávy jako horkého nápoje.
Za původní domovinu kávovníku se nejčastěji považuje Etiopie. Právě tam kávovník přirozeně rostl a tam se podle legendy lidé poprvé setkali s povzbuzujícími účinky kávových třešní.

Jemen však sehrál klíčovou roli v tom, že se z kávy stal nápoj, obchodní komodita a později celosvětový fenomén. Než se začala pražit kávová zrna, bylo zvykem připravovat z třešní a listů kávovníku různé výluhy a čaje.
V 15. století se káva výrazně rozšířila právě v Jemenu. Súfijští mniši ji pili pro její povzbuzující účinky, aby zůstali bdělí během dlouhých nočních modliteb.
S arabským světem se pojí také nápoj qahwa, později přezdívaný „arabské víno“, a qishr, nápoj připravovaný z kávových slupek nebo třešní.
Orient, kupci a první kavárny
Zprávy o stimulujících účincích kávy se začaly velmi rychle šířit, a tak se otevřel prostor i pro různé obchodníky. Pití kávy se do světa rozšířilo dříve než její pěstování.
Byl to právě Orient, konkrétněji Arabský poloostrov, kde vznikaly první kavárny s osobitou atmosférou. Největší úspěch slavily v Turecku, ale ty nejkouzelnější vznikaly v okolí Mekky a Mediny.
Káva měla od začátku i politický rozměr. Kavárny byly místem setkávání, diskusí a výměny názorů, což z nich činilo důležitá centra společenského života.
Právě proto se občas stávaly terčem zákazů – například v roce 1511 guvernér Mekky zakázal pití kávy ze strachu, že by se u šálku kávy mohli scházet jeho odpůrci a kritizovat jeho vládu.

Historie kávy v Evropě
Z Orientu se později popíjení kávy dostalo i do Evropy a zbytku světa. V Evropě byla jednou z důležitých vstupních bran Itálie, zejména Benátky, které měly silné obchodní kontakty s Osmanskou říší.
Káva se však po Evropě šířila postupně a první evropské kavárny se objevovaly v různých městech 17. století. V Anglii se často zmiňuje Oxford kolem roku 1650 a Londýn v roce 1652.
Příchod kávy do Itálie byl zpočátku také spojený s konflikty. Církev totiž kávu označila za samotné ďáblovo dílo a až papež Klement VIII., který kávu ochutnal, se rozhodl prohlásit ji za nápoj, kterého se křesťané nemusí obávat.

Káva je tak lahodný nápoj… Měli bychom ďábla přelstít tím, že ji pokřtíme.
papež Klement VIII. (podle známé anekdoty)
Často se můžete setkat s tvrzením, že Caffè Florian byla první evropskou kavárnou. Ve skutečnosti je to rozšířený omyl.
Caffè Florian v Benátkách byla otevřena až v roce 1720, a nelze ji proto označovat za první evropskou kavárnu. Přesnější je říct, že patří k nejstarším a nejslavnějším kavárnám v Itálii a zároveň k nejstarším kavárnám v Evropě, které fungují dodnes.
Kdo dovezl kávu do Evropy?
Na otázku, kdo dovezl kávu do Evropy, neexistuje jedna jednoduchá odpověď. Káva se do Evropy nedostala díky jednomu objeviteli, ale přes obchodní sítě, námořní cesty a kontakty s Osmanskou říší. Významnou roli měli benátští kupci, obchodníci s Orientem, cestovatelé i diplomaté.
Káva se nejprve prodávala spíše jako exotická surovina a léčivý nebo povzbuzující nápoj. Až později se stala běžnou součástí městského života a evropské kavárny se proměnily v místa, kde se četly noviny, uzavíraly obchody a vedly politické i kulturní debaty.
Objevte, jak pestrá může být historie kávy
-


Guatemala Acatenango
Organická káva, co voní jako bonboniéra a chutí po karamelu, čokoládě a mandarinkách.
SklademRozpětí cen: 105 Kč až 575 Kč -



Colombia La Secreta
Tato 100% arabica z organické farmy, kterou vedou zejména ženy, vám odhalí tajemství skvělé kávy.
SklademRozpětí cen: 105 Kč až 955 Kč -

Mexico Esmeralda
Zaujme vás oříškovou vůní, plnou chutí čokolády a sladkými tóny pomeranče.
SklademRozpětí cen: 105 Kč až 875 Kč -



Ethiopia Dimtu Tero
Sladká singlová káva charakteristická ovocnými tóny borůvek, lesních jahod a květin.
SklademRozpětí cen: 105 Kč až 615 Kč
Jak se dostala kávová zrna do Čech?
Historie kávy v Čechách se často spojuje se jménem Jiří Deodat, známým také jako Georgius Deodatus Damascenus. Tento kavárník pocházel z Damašku a kávu nejprve prodával v pražských ulicích.
Podle známého vyprávění chodil v orientálním oděvu, nosil s sebou nádobí, cukr, vodu i kávu a nápoj připravoval přímo pro zákazníky.
V roce 1714 otevřel v Praze jednu z prvních kaváren. Tím se káva začala pevněji zapisovat do městského života a kavárenské kultury v českém prostředí.
Postavení kávy v novodobé historii
V polovině minulého století musely být mnohé kavárny zavřeny, protože byly považovány za buržoazní přežitek. Návrat k typickému kavárenskému životu začal až po sametové revoluci a dnes káva opět prožívá boom.

Ten je spojený především se vzrůstajícím zájmem o výběrovou zrnkovou kávu, poctivou přípravu a poznávání různých chuťových profilů. Z nápoje, který byl kdysi spojován s legendami, zákazy i politickými debatami, se stala každodenní součást života i prostor pro objevování.
Historie kávy tak pokračuje dál. Dnes ji píšou pražírny, kavárny, baristé i lidé, kteří si chtějí doma připravit šálek kávy přesně podle své chuti.
Co se nás ptáte na téma historie kávy?
-
Kdo vymyslel kávu?
Káva nemá jednoho vynálezce. Podle legendy si jejích účinků všiml etiopský pastýř Kaldi, když jeho kozy jedly červené plody kávovníku. Historicky se však první doložené pití kávy spojuje hlavně s Jemenem a 15. stoletím.
-
Odkud pochází káva?
Kávovník se nejčastěji spojuje s Etiopií, kde přirozeně rostl. Jemen sehrál zásadní roli v tom, že se káva začala pěstovat, připravovat jako nápoj a obchodovat.
-
Kdy se začalo pít kafe?
Káva jako nápoj se pravděpodobně začala výrazněji pít v 15. století v Jemenu. Súfijští mniši ji používali pro povzbuzení během nočních modliteb.
-
Kdo dovezl kávu do Evropy?
Kávu do Evropy nedovezl jeden konkrétní člověk. Šířila se postupně přes obchodníky, cestovatele a kontakty s Osmanskou říší. Důležitou roli sehrály Benátky a další evropská obchodní centra.
-
Odkud se dováží káva dnes?
Dnes se káva dováží hlavně z takzvaného kávového pásu kolem rovníku. Patří sem například Brazílie, Kolumbie, Etiopie, Keňa, Guatemala, Kostarika, Indonésie nebo Vietnam.












