V průběhu lidské historie byla káva ďábelským nápojem, spirituální omamnou látkou či erotickým stimulantem. I přes mnohé peripetie se dnes těší nesmírné oblibě, a to ve všech koutech světa.
Pověst o kávě, kozách a opatovi
Příběh objevení a putování kávy je jakýmsi zrcadlem měnícího se světa – je to příběh víry, otrokářství, pašování, ale i lásky a komunity. Přestože v jeho časové linii existuje mnoho mezer, díky faktům a nesčetným legendám o kávě je lze snadno vyplnit.
Jedna z nejstarších a asi i nejznámějších historek o objevení kávy a jejich účincích sahá až do 9. století. Vypráví příběh pastýře koz Chaldiho, který si během jejich pastvy na etiopských pastvinách všiml, že když kozy požírají bobule jistého keře, jsou neobvykle čilé a aktivní.
Když se později Chaldi podělil o své poznatky s místním opatem, ten dal z listů a bobulí uvařit první kávový výluh. Existují však i jiné verze tohoto příběhu – v jedné z nich opat považoval kávové třešně za dílo ďábla, a tak je hodil do ohně. V jiné byly zas bobule natolik hořké, že je opat s nechutí hodil do ohně, a tak vznikla první pražená káva.
Od legend k faktům: kde se vzala kávová zrna?
Káva jako nápoj byla objevena minimálně před 1000 lety, nikdo však nemůže říct s jistotou, kde je její kolíbka. Obecně se věří, že káva přišla do Jemenu a Arábie spolu s africkými otroky.
Ještě dávno předtím, než se začala kávová zrna pražit, mlít a používat při přípravě dnes již světoznámého nápoje, kávové třešně se spolu s listy používaly pro jejich povzbudivé účinky v různých odvarech.
Věděli jste, že…? Afričtí pastýři si kávová zrna míchali s tukem a kořením, a tak vyráběli první energetické tyčinky? Ty jim během dlouhého období mimo domovinu zajišťovaly dostatečný přísun živin a energie.
V 15. století si zase muslimští asketové a mystici vyráběli quishr (známý i jako „Arabské víno“). Šlo o čaj z kávových třešní, který jim díky svým povzbudivým účinkům pomáhal zůstat bdělými během nočních modliteb.
Orient, kupci a první evropská kavárna
Zprávy o stimulujících účincích kávy se začaly velmi rychle šířit, a tak se otevřel prostor i pro různé obchodníky. Pití kávy se do světa rozšířilo dříve než její pěstování. Byl to právě Orient, konkrétněji Arabský poloostrov, kde vznikaly první kavárny s osobitou atmosférou. Největší úspěch slavili v Turecku, ale ty nejkouzelnější vznikaly v okolí Mekky a Mediny.
Věděli jste, že…? Guvernér Mekky zakázal v roce 1511 pití kávy, protože se obával, že jeho oponenti budou u šálku kávy kritizovat jeho vládu a formovat opozici?
Z Orientu se později popíjení kávy dostalo i do Evropy a zbytku světa. V Evropě byla průkopníkem Itálie, konkrétně Benátky, kde v roce 1720 vznikla první evropská kavárna Florián, která funguje dodnes.
Káva je tak lahodný nápoj… měli bychom ďábla přelstít tím, že ji pokřtíme
papež Clement VIII.
Příchod kávy do Itálie byl však zpočátku spojený s konflikty. Církev totiž kávu označila za samotné ďáblovo dílo a až papež Clement VIII., který kávu ochutnal, se rozhodl prohlásit ji za pravý křesťanský nápoj.
Jak se dostala kávová zrna na naše území?
Jedna z nejstarších zmínek o kávě na našem území pochází od našich českých sousedů. Vzpomíná na první kavárenskou výbavu, která patřila jistému Arabovi jménem Jiří Deodat a sestávala z kbelíku, naběračky a několika hrnků. Kávu vařil doma a s kbelíkem, ve kterém byla káva smíchaná s třtinovým cukrem, putoval po pražských ulicích. Když v roce 1714 získal měšťanské právo, založil historicky první kavárnu v Praze.
Věděli jste, že…? V 17. století měly počestné ženy, na rozdíl od prostitutek, zakázaný vstup do kavárenských domů? Z tohoto důvodu v roce 1674 vznikla Ženská petice proti kávě, kterou se ženy snažily zabránit neustálému vysedávání jejich manželů v kavárnách.
Vznik prvních kaváren v Bratislavě byl silně ovlivněn životem ve Vídni a Budapešti, což byla centra společenského a intelektuálního života. V kavárnách se setkávali měšťané, umělci, obchodníci a intelektuálové, aby u dobré kávy diskutovali o aktuálních a palčivých tématech.
Postavení kávy v novodobé historii
V polovině minulého století musely být mnohé kavárny zavřeny, protože byly považovány za buržoazní přežitek. Návrat k typickému kavárenskému životu začal až po sametové revoluci a dnes káva opět prožívá boom. Ten je spojen především se vzrůstajícím zájmem lidí o kvalitně upraženou kávu a poznávání jejích chuťových profilů.
Ačkoli k nejznámějším dnes patří zejména brazilská káva, stále více lidí u nás i ve světě se začíná zajímat i o jiné druhy kávy. I když v popularitě chuťových tónů stále převládá karamelová káva či oříšková káva, stále větší pozornost začínají poutat i africké kávy, které se vyznačují výraznější ovocností.
Chtěli byste takovou kávu ochutnat i vy?
Tak vyzkoušejte některou z našich ovocnějších afrických singlovek.
Ethiopia Dimtu Tero
Sladká singlová káva charakteristická ovocnými tóny borůvek, lesních jahod a květin.
Kenya Tekangu Tegu
Světlo pražená výběrová káva, která vás osloví svěžími tóny grepu, květů a malin.
