Jak probíhá sběr na kávových plantážích?

Šálek čerstvě připravené kávy je symbolem pohody a relaxu. Málokdo si však během jejího pití uvědomí, kolik práce je za ní skutečně skryto.

Metody sběru kávových třešní

Pro mnohé jsou kávové plantáže spojené především s nádhernými přírodními scenériemi. Pravda je však taková, že život na plantážích je především o tvrdé a náročné práci, která nikdy nekončí. Aby měl člověk reálnou představu o hodnotě potraviny, musí vědět, jako se vyrábí či pěstuje. Proto jsme se rozhodli, že vám povíme o dvou hlavních metodách sběru zelené kávy nebo přesněji kávových třešní.

ruka sběrače při sběru třešní

Selektivní sběr: tradiční a ekologická metoda

Při sběru kávových třešní se používají dvě metody: selektivní sběr a pásový sběr. Selektivní sběr (selective harvesting) spočívá v ručním sběru pouze zralých plodů. Pracovník tedy fyzicky obchází každý jednotlivý kávovník na plantáži a do koše sbírá jen ty třešně, které už dozrály. Nezralé třešně dál nechává na keříku a sesbírá je, až když nadejde jejich čas.

Mohlo by vás též zajímat: 10 zajímavostí o kávě, která vás překvapí

Sběrač při sběru kontroluje i přezrálé třešně, které buď nechává na kávovníku, nebo je sesbírá a uloží do oddělených nádob. Když má sběrač koš plný, úrodu vysype do velké sběrné nádoby a na konci dne se celá úroda protřídí od různých úlomků a nečistot, které se k třešním omylem dostaly při sběru. Následně se takto očištěné třešně odváží a peníze se rozdělí mezi jednotlivé sběrače.

sběrač sbírá třešně do košíku

Tento typ sběru se tedy opakuje častěji, obvykle každých 8 až 10 dní, a trvá až do doby, než majitel farmy řekne, že již není zapotřebí dále sbírat. Tento druh sběru je náročný na čas i pracovní sílu, proto je dražší a používá se primárně pro sběr těch nejlepších káv Arabica.

Jaké jsou výhody selektivního sběru?

Jedná se o původní, tradiční formu sběru, která má tedy i jistou historickou a kulturní hodnotu pro lidi, jednotlivé regiony a země.

Je vhodný i do nejnáročnějšího terénu. Díky tomu se mohou kávovníky vysazovat na strmějších kopcích a úbočích, které jsou pro topografii mnohých kávových regionů běžné, což vede i k efektivnějšímu využívání půdy či jiných přírodních zdrojů.

Jedná se o precizní sběr, při kterém se sbírají zcela zralé třešně. Díky tomu je v úrodě nízké procento nezralých plodů, což v praxi pro pěstitele znamená vyšší ceny a výdělek.

Kromě toho, že jde o ekologičtější způsob sběru, přítomnost člověka na plantáži může pomoct i při včasném odhalování případných nemocí, plísní či škůdců, kteří mohou úrodu ohrozit.

Zaměstnávání sběračů zvyšuje zaměstnanost v regionu a je prospěšné i pro rozvoj místní komunity.

košík plný kávových třešní

Hlavní nevýhody selektivního sběru

Ruční sběr je časově náročný a vyžaduje velké množství dělníků ochotných pracovat v náročných podmínkách.

Dělníci často dostávají minimální mzdu. I když chtějí majitelé farem dělníky odměňovat férově, v mnoha oblastech to není tak snadné. Čím vyšší je cena práce, tím méně dělníků si může pěstitel dovolit platit, což zase ohrožuje včasný sběr zralé úrody.

Selektivní sběr třešní je ohrožen i zvyšujícím se počtem městského obyvatelstva – mnoho lidí odchází z venkova do velkých měst za lépe placenou prací. Tím se snižuje dostupnost venkovského obyvatelstva ochotného pracovat na plantážích.

zralé kávové třešně ve sběrné nádobě

Pásový sběr kávy: rychlá a ekonomičtější metoda

Pásový sběr (strip harvesting) je v podstatě masový sběr, při kterém se sbírají všechny třešně kávovníku naráz bez ohledu na stupeň jejich zralosti. Nejčastěji se tímto způsobem sbírá robusta. Pásový sběr je možné dělat třemi způsoby: manuálně, mechanicky či pomocí těžké techniky.

Mohlo by vás též zajímat: Stručná historie kávy: jak kávová zrna ohromila svět

Při manuálním pásovém sběru se na zem pod kávovník rozprostřou velké plachty, na které se úroda shazuje. V tomto případě sběrač chytí větev kávovníku u kmene a směrem ke konci ji rukama „češe“ nebo stahuje třešně na plachtu.

vícebřité nůžky pro sběr kávy

Mechanický pásový sběr je podobný tomu manuálnímu, jen s tím rozdílem, že sběrač používá tzv. derricadeiras, což jsou velké vícebřité nůžky s rukojetí. Při sběru tyto čepele vibrují, čímž se z kávovníku shazují třešně na plachty pod nimi. Při obou těchto metodách se po skončení sběru úroda odváží a dělníci jsou odměněni podle její váhy nebo objemu.

Sběr mechanickým kombajnem už nemá s ručním sběrem nic společného. Jde už o těžkou techniku, která se začala používat počátkem 70. let 20. století. Při sběru se využívají rotující a vibrující kartáče, které třešně shazují do sběrných nádob. Tyto stroje lze nakalibrovat i tak, aby se snížil sběr nezralých třešní.

sběr kávových třešní kombajnem

Obvykle se upraví rotační a vibrační tempo, případně i rychlost samotného kombajnu pohybujícího se mezi řádky plantáže. Poměrně časté je i nastavování sběrných kartáčů, kdy se například nechají jenom v horní části stroje, a tak se sbírá jen vrchní, zralejší úroda. O několik dní později se zase sbírá zbylá úroda na spodních větvích kávovníku.

V čem spočívají výhody pásového sběru?

Protože se sběr dělá nárazově a sbírají se všechny třešně bez rozdílu, jedná se o rychlejší způsob sběru.

Vzhledem k tomu, že je tato metoda rychlejší a nevyžaduje tolik lidské pracovní síly, je pro majitele farmy i levnější.

Díky mechanickému kombajnu je možné sesbírat obrovské množství úrody za nesrovnatelně kratší čas.

sesbírané kávové třešně

Pásový sběr má i své nevýhody

Sesbírané kávové třešně mají různé úrovně zralosti. Protože se od sebe neoddělí, může dojít k nejednotnému sušení, nižší kvalitě výsledného produktu a tedy i menšímu výnosu pro pěstitele.

Pro dosažení optimální kvality sběru musí mít pěstitelé k dispozici i další adekvátní posklizňové vybavení, ke kterému patří například optická třídička či stroj na čištění kávových zrn od třešňových slupek. To je samozřejmě poměrně velká finanční investice, kterou si nemůže každý pěstitel dovolit.

Navíc, použití takové těžké techniky je možné jen na lehko dostupných a rovinatých plantážích, kde jsou kávovníky vysázené v souměrných řadách.

zralé kávové třešně

Káva = zlato v šálku

V různých oblastech světa jsou i různé způsoby sběru. Využívání konkrétní metody závisí na typu plantáže, kávové odrůdy a její plodnosti, topografii, dostupnosti kávovníků, ale i na posklizňové infrastruktuře, dostupnosti a ceně dělníků, požadované kvalitě výsledného produktu a na dalších faktorech.

Historicky převládá selektivní sběr, avšak v regionech s nízkým počtem venkovského obyvatelstva či s celkově vyššími mzdami, například v Brazílii či na Havaji, se celkem logicky začaly více prosazovat některé formy mechanizovaného sběru.

káva ve zlatém šálku

I navzdory tomu je však ve většině zemí úroda ještě sbíraná ručně, tedy v lidsky náročných a intenzivních procesech. Průměrně dokáže jeden sběrač sesbírat 45 až 90 kg třešní za den. Z nich se však získá jen zhruba 20 % zelené kávy, tedy asi 9 až 18 kg zrn určených k pražení.

Když si uvědomíme, že káva je hned po ropě nejobchodovanější komoditou světa a na jejím pěstování se podílí více než 25 milionů farmářů, až pak zjistíme její skutečnou hodnotu. Zkusme si na to vzpomenout vždy, když si budeme vychutnávat šálek naší oblíbené kávy